AC je mnohem náročnější než běžný přijímací pohovor [...]]]> AC je moderní a v současné době hodně oblíbená metoda pro výběr zaměstnanců hlavně na obchodní, konzultantské, manažerské pozice a do callcenter. Výsledek z AC velmi ovlivní, zda vám bude daná pozice nabídnuta nebo ne. Co byste měli o AC vědět? A jde se na něj vůbec připravit?

AC je mnohem náročnější než běžný přijímací pohovor a to nejen časově (trvat může několik hodin až dva dny), ale i psychicky. Jde o metodu skupinového výběru, při které jsou používány diagnostické metody pro komplexní a objektivní posouzení chování pozorovaného. Assessment centrum je metoda známá již od období 2. světové války, kdy se používala k výběru vojenských důstojníků ve Velké Británii či USA.

Během AC se setkáte většinou s modelovými situacemi, které jsou řešeny ve skupině (okolo 8 lidí) nebo individuálně, psychodiagnostikou (inteligenční a osobnostní testy, testy pozornosti), individuálními pohovory a skupinovými diskuzemi. Tyto metody napomáhají odhalit vaše tzv. soft skills, které jsou důležité hlavně u pozic, kde člověk přichází do styku s lidmi. AC je užíváné jako nástroj výběru vhodného kadidáta hlavně u velkých společností.

Všechny modelové situace, by měly napodobit typickou pracovní náplň pozice, na kterou se hlásíte. Personalisté v doprovodu s psychologi a případnými nadřízenými pozorují vaše chování a podle něj odhadují váš budoucí pracovní výkon, který by mělo AC odhalit.A také mohou pozorovat chování více kandidátů ve stejné situaci a srovnat je. Měli byste si uvědomit, že modelové situace jsou navrženy přesně podle potřebných vlastností pracovníka dané pozice, proto se druhy úkolů a pozorované schopnosti a dovednosti mohou lišit. Připravte se ale na to, že vždy budete vystaveni stresu a nedostatku času.

Ve skupinové úloze budou testovány vaše schopnosti práce v týmu, umění vyjednávat, argumentovat, orientace na výsledek, sebeprosazení se, asertivita, organizační schopnosti, tvořivost, rozhodnost nebo třeba akceptace názoru jiných. Příkladem může být vymyslení projetu ve skupině a jeho prezentace před potencionálními investory. Individuální úkoly odhalí další vlastnosti, které jste neměli ve skupině možnost předvést. Většinou se bude jednat o prezentační, komunikační a argumentační schopnosti. Zadání individuálního úkolu může znít: zajímavě představte sebe a své úspěchy, na přípravu máte 2 minuty a na samotnou prezentaci pak 3 minuty.

Malé uklidnění na závěr. Většinou nemají modelové situace správná řešení, takže i když budete mít úplně jiné řešení individuálního úkolu než ostatní, neděste se. Ve skupinových úkolech jde o to, jak se budete chovat, jak budete organizovaní a jak přispějete k řešení. Většinou nejde o to, zda vaše skupina úkol vyřešila předepsaným způsobem. Výběrové řízení nemusí vždy vyhrát nejlepší člen skupinové modelové situace. Závisí totiž na jakou pozici je AC děláno. Pokud nehledají vůdčí osobnost, nemusí vám to, že vás celá skupina poslouchá na slovo, pomoci.

Neexistuje návod, jak v AC uspět. Ovšem něco pro svůj lepší výsledek udělat můžete:

• buďte pozorní při čtení zadání, raději si ho přečtěte dvakrát a třeba i v průběhu řešení,
• sledujte vyměřený čas a snažte se ho dodržet,
• zjistěte si informace o dané pozici a o společnosti,
• využijte prostor na dotazy, ptejte se na všechno co vás zajímá,
• pořádně se vyspěte, přijďte včas a s úsměvem, snažte se nebýt vystresovaní a berte to jako hru.

Hlavně buďte sami sebou. I pokud byste se dokázali přetvařovat celé AC a byli byste vybráni na pozici, mohli byste litovat, protože se k vám nebude povahově hodit.

Kažné Assessment centrum pro vás bude obohacující zkušenost, proto na něj běžte i když zcela pochybujete o svém úspěchu. Díky  zpětné vazbě se dozvíte něco o sobě, o tom jak se chováte mezi cizími lidmi a příště až o tu práci budete skutečně stát, půjdete už jako zkušený účastník AC.

Máte nějaké dotazy ohledně AC? Napište nám je.

Tedy drtivá většina [...]]]> Vaše image je to nejdůležitější, co máte. Jak ukázala spousta průzkumů, za většinou pracovních, společenských a někdy i úzce profesních úspěchů stojí téměř vždy velmi dobrá image. Image mívá dokonce i ve vztahu ke znalostem a schopnostem dost značnou převahu. Vaše image, to jste vy, jak vás vnímá ten, kdo vás podrobně nezná.

Tedy drtivá většina lidí. Ti všichni se musí v průběhu několika sekund rozhodnout, jestli stojí za to s vámi ztrácet čas a o něčem diskutovat, nebo jestli se vám mají raději vyhnout. Vaše image a pár náhodných pohybů a řeči obličeje při komunikaci s kýmkoliv vám okamžitě dávají punc, který vám již většinou nikdy nikdo neodpáře. Kdo vás poprvé uvidí v montérkách, pro toho budete již vždycky údržbář, i kdybyste příště přišli v obleku za sto tisíc (.. to je ten údržbář a někdo mu půjčil drahý oblek..). Proto je nutné žádnou schůzku s personalistou neuspěchat a pokaždé si dát záležet na své image.

To se může obor od oboru dost výrazně lišit, ovšem jedná část má společnou. Musíte budit vzevzeří vyrovnaného a sebejistého člověka, pro kterého je úspěch samozřejmostí. Ač to může znít podivně, pokud nejste vyloženě chorobně líní nebo malomocní, již jen důsledné dodržování této klíčové části vašeho image se pro vás stane cestou k úspěchu. A teď, jak na to. Sebejistý, to se lehce řekne. Ale před chvílí vám někdo šlápl v tramvaji na nohu, včera vám ukradli peněženku a za chvíli vám dá revizor pokutu, tak kde máte tu sebejistotu a vyrovnanost pořád brát? Odpověď zní – ze sebe. Je to opět pouze postoj k životu, který se navenek projevuje hrdým vzpřímeným postojem, plavnými a nikoliv topornými pohyby a uvolněným mírných úsměvem v obličeji. Energický pohled není nikdy na závadu, ale kdo ho nemá, ten ho nemá. Nevadí.

Při diskusi z očí do očí může i u vás občas dojít mimoděk k zaváhání a k uhnutí pohledu a v tu chvíli ta pudová část člověka, který sedí před vámi, cítí převahu. To je chyba. Proto pokud se nedovedete při své řeči partnerovi dívat bez omezení zpříma do očí, je pro vás vhodné pořídit si nedioptrické brýle s lesklými obroučkami. Ty celý tento proces tlumí a navíc dodávají vašemu image mírně intelektuálský vzhled, který určitě nebude škodit.

Pokud chcete mít ve svém oboru úspěch, je nutné se ve své image poněkud přiblížit těm, kteří už úspěch mají. Chcete pracovat v bankovním prostředí? Podívejte se na fotky bankéřů a oblékněte se stejně než půjdete na pohovor. To samé platí o práci v reklamní agentuře či ve strojírenské firmě.

Zpracováno podle knihy Dale Carnegie: Průvodce úspěšného člověka

Je toho však mnoho, co se dá udělat, aby se zvýšilo vaše sebevědomí a tím i vyhlídky na získání žádoucí pracovní příležitosti. Bezesporu vám v [...]]]> Takový pohovor, při němž jde o to, zda vás přijmou, nebo nepřijmou do zaměstnání, určitě nepatří k záležitostem, na něž se těšíte – zvláště v případech, kdy to místo zoufale chcete!

Je toho však mnoho, co se dá udělat, aby se zvýšilo vaše sebevědomí a tím i vyhlídky na získání žádoucí pracovní příležitosti. Bezesporu vám v této situaci významně pomůže mentální mapa.

Mentální mapy jsou mimořádně dobrým nástrojem při přemýšlení o tom, na co by se vás mohli při pohovoru ptát. Vzhledem k tomu, že budete mít už před pohovorem své myšlenky dokonale zmapované, budete mít v hlavě připravené i správné odpovědi. Díky tomu, že mentální mapy jsou synchronní se způsobem, jakým uvažuje a jakým si pamatuje váš mozek, budete s velkou dávkou sebedůvěry správně odpovídat i na otázky, o nichž jste neuvažovali. Váš mozek bude totiž výborně připraven sdružovat představy a propojovat témata.

Nikdo nemůže před přijímacím pohovorem s jistotou předvídat všechny dotazy, nicméně čtyři otázky se vyskytují velmi často:
- Proč u nás chcete pracovat?
- Co můžete pro náš podnik udělat?
- Jaký typ člověka jste?
- Proč se podle vašeho mínění hodíte právě na toto místo?

Dalších pět frekventovaných otázek:
- Kam byste to chtěl dotáhnout v průběhu příštích pěti let?
- Jaké jsou vaše silné a slabé stránky?
- Jak byste charakterizoval sám sebe?
- Proč jste odešel/chcete odejít ze svého minulého zaměstnání?
- Co víte o naší firmě?

Vezměte si několik z těchto otázek a pomocí mentálních map si připravte odpovědi. Sami se přesvědčíte, jak účinně vám mapy pomohou při přípravě na případný pohovor.

Podívejte se tedy například na otázku: „Proč se podle vašeho mínění hodíte na toto místo?“ Do středu velkého listu papíru nakreslete obrázek symbolizující dané zaměstnání. Snažte se, abyste nakreslili něco opravdu charakteristického – chcete-li se například stát manažerem obchodního domu s oděvy, můžete nakreslit třeba oblek nebo dámský kostým. Na křivkách větví vycházejících z ústředního obrázku zachyťte všechny klíčové požadavky a popis zaměstnání spolu s důležitými vlastnostmi, které by takový manažer měl mít. Potom z každé větve veďte větve pobočné, jejichž pomocí zaznamenáte všechny silné stránky, kvalifikační předpoklady, dosavadní pracovní zkušenosti – zkrátka všechno, co mluví ve váš prospěch a co případně naznačuje, že stanovené požadavky dokonce převyšujete.

„Co víte o naší firmě?“ a „Co můžete pro náš podnik udělat?“ jsou otázky, které vám dávají příležitost, jak doslova zazářit – pokud jste si ovšem zjistili vše potřebné a řádně se připravili. Mentální mapy jsou perfektní pomůckou při zjišťování potřebných fakt. Umožňují průzkum zorganizovat tak, aby získané poznatky byly maximálně využitelné a zapamatovatelné – zvláště když jste žádostí o místo zaslali na několik míst současně, a zkoumáte tedy ve stejnou dobu několik firem nebo organizací (to bývá u vysokoškoláků těsně před promocí).

Do středu velkého papíru si nakreslete logo nebo jiný charakteristický symbol firmy či organizace, u níž chcete pracovat, a pomocí hlavních větví zaznamenejte takové jevy, jako jsou produkty, trhy, dodavatelé, prodej, zisk, étos a image. Dále tam prostřednictvím postranních větví zachycujte úplně všechno, co se vám podaří zjistit, abyste si tak o svém potenciálním zaměstnavateli vytvořili co nejúplnější obraz.

Díky mentální mapě se k pohovoru dostavíte pečlivě připraveni a plni zdravé sebedůvěry a optimismu!

Zpracováno podle knihy Tony Buzan: Mentální mapování

Odborná literatura definuje vyjednávání jako komunikační aktivitu mezi dvěma nebo více oponenty, případně vyjednávacími týmy, při [...]]]> Vyjednávání je jednou z disciplín, které nejčastěji využijete při obchodní a pracovní komunikaci, ale stejně tak i při běžných jednáních například v bankách, v práci nebo na úřadech. Nejběžnější situací je například vyjednávání o výši platu či při pracovním pohovoru

Odborná literatura definuje vyjednávání jako komunikační aktivitu mezi dvěma nebo více oponenty, případně vyjednávacími týmy, při které se střetávají konvergentní a divergentní zájmy. Cílem je najít vzájemně přijatelnou dohodu.

Jak už definice napovídá, vyjednávání může probíhat i v rámci vyjednávacích týmů, které jsou v současnosti sestavovány i ze zahraničních členů a čím dál více nabývají na svém významu.

Tři fáze vyjednávání

Vyjednávání se dělí na tři fáze: úvodní, hlavní a závěrečnou.

Do úvodní fáze můžeme zahrnout zdvořilostní konverzaci, díky které uvolníme atmosféru před vyjednáváním. Jedná se o fráze a obraty typu: „Jaká byla cesta?“, „Jsem rád, že se potkáváme.“, „Rád Vás poznávám.“ apod.

Poté následuje hlavní fáze, která se týká věcných otázek a hlavního předmětu vyjednávání. Platí zde několik zásad:

• Nikdy nezačínejte vyjednávání konfliktními body
• Soustřeďte se na hlavní téma vyjednávání
• Nikdy nepřijímejte první nabídku
• Navyšujte svou první nabídku o ústupky
• Vždy vyjednávejte s ohledem na budoucí vztah s oponentem
• Aktivně naslouchejte

Závěrečná fáze uzavírá vyjednávání. Zde je na místě definovat podrobnosti realizace dohody. V závěru vyjednávání můžeme znovu použít zdvořilostní fráze, které mají vytvořit či vylepšit prostor pro další spolupráci. Jedná se o rozloučení a obraty typu: „Jsem rád, že jsme se domluvili.“, „Budu se těšit na další spolupráci.“, „Bylo mi potěšením se s Vámi setkat.“ apod.

Základní vyjednávací strategie aneb jak to může dopadnout

Při vyjednávání lze využít několik strategií, taktik a triků, díky kterým můžete dosáhnout svého cíle. Mezi strategie vyjednávání patří:

Strategie „win – win“

• • Kompromisní strategie vyjednávání, úsilí, aby nikdo neprohrál, ale všichni něco získali

Strategie „lose – lose“

• • Vyjednavači se nedomluví na žádném řešení dané situace, jednání skončí na mrtvém bodě, popřípadě vznikne konflikt, vyjednavači se rozejdou bez dohody

Strategie „win – lose“

• • Výsledek vyjednávání, kdy jedna ze stran vychází jako vítězná a získává maximální výhody a druhá strana hodně ztratí

Vyjednávací taktika aneb jak rozhodit protistranu

Využití jednotlivých taktik vám také může přinést úspěch při vyjednávání, představme si tedy některé z nich.

Časový nátlak: Partner předstírá naléhavost termínu uzavření dohody. Cílem je dostat protivníka do stresu, který u něj může vyústit v neuvážené, často i chybné rozhodnutí.

Početní převaha: Nepříznivě působí, zastupuje-li firmu při jednání pouze jeden člověk a partner si k němu přivede tým pracovníků. Tímto aktem má být protistrana vyvedena z míry tak, aby alespoň částečně pozbyla svoji sebedůvěru.

Dovolání se konkurence: Partner se snaží protivníka přesvědčit o tom, že konkurence mu učinila mnohem výhodnější nabídku. Často jde pouze o nátlak, neboť partner s konkurencí vůbec nejednal.

Předstírání nezájmu: Někdy partner při jednání předstírá, že na vaši nabídku nereaguje a nemá o ni, za podmínek, které si stanovíte, zájem. Může se dokonce stát, že udělá gesto a z jednání odchází. Nejde však u něj o skutečný nezájem, ale pouze o snahu donutit protistranu k ústupku.

Zastírací manévry aneb jak dosáhnout toho, co opravdu chcete

Při vyjednávání nikdo nikdy neříká celou pravdu a používá při tom vyjednávací triky, které je dobré znát. Mohou to například být:

„Ošklivé kačátko“: Představení tří řešení, z nichž dvě jsou prezentována příznivěji a pozitivněji a jedno v méně příznivém světle. Váš partner tak získá dojem, že to, co říkáte o těch lepších řešeních, je stejně upřímné jako to, co tvrdíte o tom nejslabším produktu.

„Noha na prahu“: Pokud chcete od někoho získat něco důležitého, požádejte ho hned na začátku o drobnou výhodu. Po jejím získání můžete přijít s opravdovou žádostí. Je to praktická ukázka vyjednávání ve dvou krocích: prvním získáte vstřícnost a druhým dosáhnete svých cílů.

„Dveře zabouchnuté před nosem“: Pokud chcete získat určitý prospěch, požadujte od partnera 5-10krát více, než chcete dosáhnout. Samozřejmě vás odmítne, ale poté se bude pravděpodobně cítit provinile. Pak teprve můžete přijít s tím, čeho chcete dosáhnout, a váš partner bude rád, že vás uspokojil a vyvázl z toho „tak lacino“.

„Tři možnosti“: Příliš velká rozmanitost způsobuje potíže při rozhodování. Proto je dobré představit maximálně tři možnosti.

„Tři kroky“: Tento trik se zakládá na zákonu kontrastu. Pokud chcete něco získat nebo prodat, předveďte to ve srovnání s něčím extrémně drahým nebo kvalitnějším a pak naopak s něčím mnohem levnějším a méně kvalitním. Na konci předveďte věc, kterou chcete prodat, pod heslem: dobrá kvalita za rozumnou cenu.

–

Vyjednávání jako jedna z komunikačních disciplín dosahuje v dnešním tržním prostředí velkého významu. Mnoho firem využívá nabídku personálních agentur, které pořádají speciální kurzy pro školení zaměstnanců v komunikačních dovednostech. Zde máte možnost své komunikační dovednosti zdokonalit a také si je vyzkoušet v praxi. Získáte tak velkou výhodu a jistotu ve vyjednávání, kterou poté můžete zužitkovat na trhu práce.

-red-

Existují stovky rozdílných otázek, které Vám mohou být položeny u pohovoru. Vždy pomůže být dobře připraven. Proto jsme pro Vás připravili seznam 100 potenciálních otázek, se kterými se nejspíš setkáte. Samozřejmě ne všechny budete muset za jeden pohovor zodpovědět. Berte to jako [...]]]>

Chystáte se na pracovní pohovor. Na co všechno se Vás mohou zeptat?

Existují stovky rozdílných otázek, které Vám mohou být položeny u pohovoru. Vždy pomůže být dobře připraven. Proto jsme pro Vás připravili seznam 100 potenciálních otázek, se kterými se nejspíš setkáte. Samozřejmě ne všechny budete muset za jeden pohovor zodpovědět. Berte to jako dobrou přípravu, zkuste si na ně cvičně odpovědět a vyhněte se tak rozpakům a zaskočení.

• Povězte mi něco o sobě.
• Jaké jsou Vaše silné stránky?
• Jaké jsou Vaše slabé stránky?
• Kdo byl Váš oblíbený manažer a proč?
• S jakým druhem osobnosti se Vám pracuje nejlépe a proč?
• Proč chcete tuto práci?
• Kde byste chtěl být ve své kariéře ode dneška za pět let?
• Povězte mi o svém úspěchu, na který jste nejpyšnější.
• Pokud byste byl na obchodním obědě a objednal byste si krvavý steak a oni by Vám přinesli propečený, jak byste reagoval?
• Kdybych Vám dal plat, který žádáte, nastiňte mi Váš popis práce na další rok, jaký by byl?
• Proč jsou chlupy na tenisovém míčku?
• Jak byste postupoval, abyste si u týmu rychle získal důvěryhodnost?
• Neexistuje správná nebo špatná odpověď, ale kdybyste teď mohl být kdekoli na světě, kde byste byl?
• Jak by se Vám pracovalo pro někoho, kdo ví méně než Vy?
• Byla ve Vaší předchozí kariéře osoba, která byla naprosto odlišná od Vás?
• Jaká je Vaše ideální firma?
• Co Vás přivedlo do této společnosti?
• Na co jste nejvíce pyšný?
• Co hledáte ve vztahu k rozvoji kariéry?
• Jaký je Váš vztah ke kultuře ?
• Co byste rádi dělali?
• Uveďte mi příklady nápadů, které jste měl a které jste implementoval.
• Jaké jsou Vaše celoživotní sny?
• Čím se rozhodně chcete stát?
• Jak byste popsal svůj pracovní styl?
• Jaké auto řídíte?
• Povězte mi, kdy jste musel řešit konflikt v zaměstnání.
• Jaká je poslední kniha, kterou jste četl?
• Jaké časopisy máte předplacené?
• Jaká je Vaše ideální pracovní situace?
• Proč bychom Vás měli přijmout?
• Co jste měl nejméně rád na svém zaměstnání?
• Co si myslíte o svém předchozím šéfovi?
• Jak si myslíte, že hodnotím jako tazatel?
• Máte vůči mně nějaké dotazy?
• Kdy jste byl ve své práci nejspokojenější?
• Co můžete pro nás udělat narozdíl od jiných kandidátů?
• Jaké jsou tři pozitivní věci, které by o Vás mohl Váš poslední šéf říci?
• Jaké jsou tři negativní věci, které by o Vás mohl Váš poslední šéf říci?
• Kdybyste byl zvířetem, kterým zvířetem byste chtěl být?
• Jaký plat očekáváte?
• Jaká je Vaše platová historie?
• Jak se chcete zlepšit v dalším roce?
• Jaké byly povinnosti na Vaší poslední pozici?
• Co víte o tomto průmyslu?
• Co víte o naší společnosti?
• Jak dlouho Vám bude trvat, než se začleníte do chodu firmy?
• Jste ochotný se přestěhovat?
• Jaký byl poslední projekt, který jste vedl a jaký byl jeho výsledek?
• Jaké cíle by Vás napadly, kdybyste dostal tuto práci?
• Dejte mi příklad, kdy jste šel za hranici svých povinnosti v práci, než bylo třeba.
• Co byste udělal, kdybyste vyhrál v loterii?
• Můžete popsat dobu, kdy byla Vaše práce kritizována?
• Už jste byl někdy v týmu, kde se někdo neustále prosazoval? Jak jste se s tím vyrovnal?
• Jaké je Vaše osobní krédo?
• Řekněte mi, kdy jste musel podat obtížnou zpětnou vazbu. Jak jste se s tím vyrovnal?
• Jaké bylo Vaše největší selhání a co jste si z toho odnesl?
• Co Vás na jiných lidech rozčiluje a jak se s tím vyrovnáte?
• Čeho se nejvíce bojíte?
• Co Vás ve Vaší kariéře nejvíce ovlivnilo a jak?
• Co vidíte, že budete dělat v prvních 30 dnech ve své práci?
• Co považujete za nejdůležitější, co jste se naučil ve škole?
• Jaké tři vlastnosti by Vaši přátelé použili, aby Vás popsali?
• Co budete postrádat na Vaší současné/poslední práci?
• Kdybyste se tázal někoho na tuto pozici, jaké vlastnosti byste hledal?
• Vymyslete pět slov, které popisují Váš charakter.
• Jaký je Váš největší mimopracovní úspěch?
• Prodejte mi tuto tužku.
• Kdybych byl Váš nadřízený a požádal Vás, abyste udělal něco, s čím byste nesouhlasil, co byste udělal?
• Myslíte si, že vůdce by se měli všichni bát nebo jej mít rádi?
• Jaké bylo nejobtížnější řešení, které jste udělal v posledních dvou letech?
• Co rád děláte pro radost?
• Proč opouštíte svou současnou práci?
• Co děláte ve svém volném čase?
• Jak se cítíte, když Vám někdo odpoví „ne“?
• Jaké bylo Vaše nejobtížnější období v životě a jak jste se s ním vyrovnal?
• Jaká je Vaše oblíbená vzpomínka na dětství?
• Dejte mi příklad, kdy jste udělal něco špatně. Jak jste se s tím vypořádal?
• Řekněte mi jednu věc o sobě, kterou byste nechtěl, abych věděl.
• Řekněte mi rozdíl mezi dobrým a výjimečným.
• Proč jste si vybral svůj hlavní předmět studia?
• Jaké jsou kvality dobrého vůdce? Špatného vůdce?
• Čeho nejvíce litujete a proč?
• Jaké jsou tři pozitivní charakterové vlastnosti, které nemáte?
• Co Vás na jiných lidech rozčiluje a jak se s tím vyrovnáváte?
• Kdybyste zjistil, že Vaše společnost dělá něco protiprávního jako je třeba podvod, co byste udělal?
• Kolikrát se ručičky hodin za den překrývají?
• Jak byste zvážil letadlo bez použití vah?
• Jaký úkol byl pro Vás příliš obtížný a jak jste vyřešil problém?
• Kdybych se zeptal Vaší poslední nadřízené, aby Vám poskytla další školení, co by navrhla?
• Kdybyste si mohl zvolit sílu jednoho super hrdiny, co by to bylo a proč?
• Jaký byl nejlepší film, který jste v posledním roce viděl?
• Popište, jak byste řešil situaci, kdyby Vás žádali, abyste dokončil několik úkolů do konce dne a bylo by nemožné je dokončit.
• Jaké techniky a nástroje používáte, abyste byl organizovaný?
• Kdybyste se měl zbavit jednoho z amerických států, který z nich by to byl a proč?
• Máte zavřené oči, řekněte mi krok za krokem, jak si zavázat boty.
• Kdybyste si měl vybrat, vybral byste si pro sebe portrét celé osoby nebo portrét detailu?
• Kdybyste byl na tuto pozici vybrán, můžete popsat svou strategii na prvních devadesát dní?
• Kdo jsou Vaši hrdinové?
• Řekněte mi 10 způsobů, k čemu jinému použít tužku, než ke psaní.

článek byl přebrán z Monster.cz

Assessment Centrum (AC) je speciální diagnostická metoda, která se používá pro výběr zaměstnanců z většího počtu uchazečů. Termín AC je možno přeložit do češtiny jako hodnotící centrum nebo diagnosticko-výcvikový program. Množství a náročnost použitých metod odpovídá kritériím, která byla pro hodnocení účastníků stanovena.

Účastníci jsou hodnoceni v konkrétních situacích, které simulují reálné problémy – rozhodují [...]]]> ASSESSMENT CENTRUM

Assessment Centrum (AC) je speciální diagnostická metoda, která se používá pro výběr zaměstnanců z většího počtu uchazečů. Termín AC je možno přeložit do češtiny jako hodnotící centrum nebo diagnosticko-výcvikový program. Množství a náročnost použitých metod odpovídá kritériím, která byla pro hodnocení účastníků stanovena.

Účastníci jsou hodnoceni v konkrétních situacích, které simulují reálné problémy – rozhodují se, vytvářejí tým a vzájemně komunikují. To umožňuje poznat účastníka z mnoha úhlů a vytvořit si tak komplexní náhled.

Clem je hodnocení kompetencí potřebných pro danou pracovní pozici, analýza potenciálu dalšího rozvoje jednotlivých účastníků, získání individuální motivace pro další seberozvoj, získání podkladů pro definování potřeb vzdělávání a návazné zabezpečení rozvoje kompetencí.

Jaké úkoly Vás nejspíše čekají?

Zcela jistě se připravte na testy. Vedle inteligenčních a osobnostních testů to mohou být úkoly testující koncentraci, nebo Vaše rozhodovací schopnosti.

Velmi často se setkáte i s úkoly testujícími Vaše prezentační schopnosti. Při těch se hodnotí nejen Vaše schopnosti zaujmout publikum nebo strukturovat svou prezentaci, ale také komunikační schopnosti, jako je udržení očního kontaktu, práce s tělem, gestika, mimika nebo práce s publikem.

Další oblíbenou technikou je týmová hra. Při té se hodnotí Vaše sociální dovednosti, schopnost pracovat v podřízené roli nebo vést skupinu. Dále se hodnotí schopnosti motivovat své týmové kolegy nebo reakce na potřeby svého týmu. Nebojte se plně zapojit do hry. Většinou se jedná o jednoduché a zábavné hry podobné těm, se kterými jste se mohli setkat na táborech nebo při různých školeních. Buďte sami sebou, nesnažte se představovat v jiné roli než v té, která je Vám vlastní. Pokud budete přirození, čeká Vás pracovní místo, které sedí na míru právě Vám.

Během skupinové diskuse pak máte možnost předvést své komunikační schopnosti, prosazování se nebo reakce na ostatní členy skupiny, Vaši schopnost naslouchat či získat komunikační převahu.

Můžete se setkat také s modelovými situacemi, ve kterých zastáváte určitou úlohu a hodnotí se Vaše zvládnutí role, opět s důrazem na sociální a komunikační faktory.

Čekají Vás také individuální pohovory nebo testování.

PROJEKTIVNÍ TESTY

Jednou z nejčastějších verbálních metod používaných u přijímacího řízení je test nedokončených vět. Tato metoda má řadu variant, všechny ale pracují na stejném základě: vyšetřovaná osoba má napsat první myšlenku, která ji napadne. Mohou se zde objevit věty jako: Vždycky jsem chtěl….  Můj otec byl…. Pracovní porady jsou….  Mojí největší chybou je…. Nejraději dělám…. Nemám rád lidi kteří….

Tyto testy jsou často tvořeny přesně na míru dané společnosti a podle jejích potřeb se mění i předkládané věty. Jejich vyhodnocování bývá většinou kvalitativní. Obvykle neexistují tabulky, podle kterých by bylo možné uchazeče zařadit do určité skupiny nebo kategorie. Často záleží na osobních zkušenostech a postojích toho, kdo váš test vyhodnocuje. Proto se tento test obvykle používá pouze jako doplňková metoda, která má odhalit případné zásadní rozpory s předchozími výsledky.

Jednou z nejpoužívanějších manipulačních projektivních metod je Lüscherův barvový test.  Je založen na vyhodnocování významu preference a odmítnutí určitých barev. Vychází z předpokladu, že to, které barvy preferujeme nebo naopak odmítáme, ukazuje na naše psychické potřeby. Na potřeby, které potlačujeme, které přijímáme, na způsoby chování, které obvykle využíváme k jejich uspokojování a podobně. Jeho východiskem je předpoklad, že volba barev je jistým způsobem závislá na některých osobnostních proměnných, na situačních stavech i na objektivně působících činitelích. Tento test existuje ve dvou formách – Malý a Velký. V Čechách, zvláště pak  v personální oblasti je používán Malý test. Ten pracuje pouze s 8 barvami (modrá, zelená, červená, žlutá, fialová, hnědá, černá a šedá). Test by se měl provádět individuálně a za denního světla. Vyšetřovaná osoba má srovnat kartičky podle toho, jak se jí líbí.  Po krátké přestávce (často spojené s rozhovorem), se postup znovu zopakuje.  Při interpretaci testu je srovnáváno pořadí barev při první a druhé volbě.

GRAFOLOGIE

Z písma je možné zjistit vitalitu, temperament, pracovní výkonnost, míru extroverze a introverze, fantazii a kreativitu, sebeovládání, citovost, míru inteligence, schopnost empatie, vztah k sociálnímu okolí a mnoho dalších osobnostních rysů. Při výběru uchazeče o zaměstnání grafolog většinou nezpracovává kompletní grafologický rozbor, ale zaměřuje se  pouze na požadovaná kritéria pro danou pozici (např. kreativitu, míru psychické zátěže, výdrž, přátelské chování a komunikativnost, vůdčí nebo organizační schopnosti, iniciativnost nebo naopak poslušnost – podle požadavků zaměstnavatele).

A jak probíhá samotný grafologický rozbor písma? Grafolog nejprve hodnotí rysy, jako je šíře okrajů, vzdálenost řádků i jednotlivých slov na řádku, velikost písma, rychlost, plynulost nebo důraz na některé znaky. Zde jsou některé příklady interpretace:

Velké písmo bývá znakem otevřené, extrovertní osobnosti, která má ráda nezávislost a bývá štědrá. Může také svědčit o domýšlivosti, aroganci a touze po moci. Malé písmo se obvykle interpretuje jako znak malého sebevědomí a skromnosti, ale také trpělivosti a perfekcionizmu. Úzké písmo bývá znakem sebekontroly a citové chladnosti.

Malé mezery mezi slovy značí touhu po společnosti lidí nebo strach z osamocenosti. Pokud jsou mezery mezi slovy větší, pisatel si zřejmě udržuje fyzický či psychický odstup, který může mít řadu příčin – ostych, málo sebevědomí nebo prostě nezájem o druhé.

Za důležitý se také považuje sklon řádek a písmen. Rovnoběžně vedené řádky vypovídají o vyrovnané osobnosti. Vzhůru stoupající řádky svědčí obvykle o optimizmu, klesající řádky prozrazují duševní nevyrovnanost, někdy jsou však také znakem tvořivosti a intuice.