Druhy pracovních poměrů

Pracovní poměr vzniká dnem, který byl sjednán v pracovní smlouvě jako „den nástupu do práce“. Před uzavřením pracovní poměru je zaměstnavatel povinen seznámit zaměstnance s právy a povinnostmi, které vyplývají z pracovní smlouvy, pracovními a mzdovými podmínkami za kterých má práci konat.

Ve většině případů byste měli projít lékařskou vstupní prohlídkou. V pracovní smlouvě by mělo být uvedeno:
- druh práce na který jste přijati,
- místo kde tuto práci budete vykonávat,
- den nástupu práce,
- popř. podmínky, jenž jsou zaměstnavatelem vyžadovány (výše mzdy nemusí být uvedena za podmínek např. za existence kolektivní smlouvy, vnitřích předpisů zaměstnavatele apod.).

Od podpisu pracovní smlouvy je zaměstnanec i zaměstnavatel povinen se řídít Zákoníkem práce.

Pracovní poměr na dobu určitou  a neurčitou
Pracovní poměr je dohodnutý na dobu neurčitou v případě, kdy není v pracovní smlouvě  určená jeho doba trvání, a také v případě, kdy pracovní poměr na dobu určitou nebyl dohodnutý písemně.

Pracovní poměr na dobu určitou je možné dohodnout nejvýše na dva roky ode dne vzniku pracovního poměru.  Omezení dvěma roky platí i v případě, že si uděláte mezi jednotlivými pracovními poměry volno, ne delší než šest měsíců. Toto omezení se však nevztahuje na několik situací vyjmenovaných zákoníkem práce. Pokud zaměstnavatel potřebuje získat náhradu za člověka, který dočasně nepracuje (např. na rodičovské dovolené), může s vámi  uzavřít pracovní poměr i na dobu delší než dva roky. Zaměstnavatelé mohou k uzavření pracovního poměru na dobu určitou delší než dva roky často vést také provozní důvody nebo povaha práce, kterou má zaměstnanec vykonávat. Provozními důvody může být i to, že firma je závislá na sezonní poptávce po jejich zboží.  Pokud zaměstnavatel sjedná s vámi protiprávně (na dobu delší než dva roky) pracovní poměr na dobu určitou, můžete mu oznámit, že trváte na tom, aby vás dále zaměstnával. V takovém případě pracovní poměr neskončí, ale bude uzavřen na dobu neurčitou.

Pracovní doba
Vaše pracovní doba může být nanejvýš 40 hodin týdně, existují vyjímky, jenž jsou uvedeny v §83a ZP.  Zaměstnavatel je povinen vám poskytnout nejdéle po šesti hodinách nepřetržité práce pracovní přestávku na  jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut.

V případě, kdy jedno zaměstnání nestačí
Finanční situace mladých lidí, kteří se chtějí postavit na vlastní nohy, je nutí přemýšlet, jak si co nejvíce přivydělat na svoji samostatnost. Jedním z řešení je více zaměstnání. V případě hlavního pracovního poměru můžete vykonávat další činnost na základě pracovního poměru na kratší pracovní dobu nebo na dohodu o provedení práce. Nepřipouští se ale to, aby ste měli na dvou místech hlavní pracovní poměr. Zákoník práce umožňuje mít souběžnou existenci dvou pracovních poměrů na řádnou pracovní dobu – plný úvazek (tj. 40 hodin týdně) jen za předpokladu, že v jednom z nich se  poskytlo neplacené volno. Zároveň v úvahu připadá existence pracovního poměru na řádnou pracovní dobu nebo dva pracovní poměry na poloviční úvazek a podobně. Poslední možnost je existence několika pracovních poměrů na kratší pracovní dobu, tj. méně než na 40 hod. týdně.

Každý pracovní poměr se posuzuje samostatně, a tak má zaměstnavatel i vy jako zaměstnanec na základě pracovní smlouvy odvodovou povinnost vůči zdravotní a sociální pojišťovně, stejně tak povinnost srážky daně z příjmu. V případě pracovního poměru, kde čerpáte neplacené volno, nevzniká povinnost odvodů sociální pojišťovně. Ale odvody zdravotní pojišťovně zůstávají zachované.

V případě, kdy uvažujete o zaměstnání v zahraničí současně se zaměstnáním v ČR, předtím, než začnete pracovat na hlavní pracovní poměr v zahraničí, je důležité si ověřit, zda pracovní právo dané země umožňuje souběžné poměry a za jakých podmínek.

Práce na kratší pracovní dobu
V případě, kdy se stanete zaměstnancem na kratší pracovní dobu, máte až na určité výjimky stejné výhody jako řádní zaměstnanci. Ale i zde platí jisté povinnosti, a to odvody sociálního pojištení a v případě přesáhnutí minimální mzdy také odvod zdravotního pojištění.

Dohoda o provedení práce
Dohodu o provedení práce může zaměstnavatel uzavřít s fyzickou osobou, jestliže předpokládaný rozsah práce nebude vyšší než 150 hodin (mohu mít více dohod, ale nesmí být uvavřeny v jednom kalendářním roce u stejného zaměstnavatele). DPP se dá uzavřít písemně či ústně. Taktéž i výpověď je možno takto provést.
Co je potřeba vědět o dohodě:
-    pracovníkovi nevzniká nárok na dovolenou
-    pracovník nemá nárok na náhradu mzdy v případě kdy mu zaměstnavatel nepřidělí žádnou práci
-    pracovník zodpovídá za škodu, jenž způsobí
-    neplatí se z ní socíální a zdravotní pojištění
-    měla by v ní být sjednaná odměna
-    doba kdy má být pracovní úkol proveden
-    vymezený pracovní úkol

Dohoda o pracovní činnosti
Dohodu o pracovní činnosti může zaměstnavatel uzavřít s fyzickou osobou, i když předpokládaný rozsah práce nepřesahuje 150 hodin. Na DPČ nelze vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Uzavřít ji můžete nejdéle na 12 měsíců.

DPČ se dá uzavřít jen písemně. Taktéž i výpověď je možno provést pouze písemně a to dohodou účastníků ke sjednanému dni nebo jednostranně s patnáctidenní výpovědní lhůtou.
Co je potřeba vědět o dohodě:
-    pracovníkovi nevzniká nárok na dovolenou, v pracovní smlouvě lze dohodnout podmínky pracovního volna
-    pracovník nemá nárok na náhradu mzdy v případě kdy mu zaměstnavatel nepřidělí žádnou práci, lze to v pracovní smlouvě jinak upravit
-    pracovník zodpovídá za škodu, jenž způsobí
-    platí se z ní socíální a zdravotní pojištění
-    měla by v ní být sjednaná odměna

Zdanění brigád pro studenty
Studenti si příjmy z brigád, které nepřekročí 5000 Kč za měsíc, daní srážkovou daní 15 %. Vyhnout se tomu lze podepsáním Prohlášení o dani (růžový papír). To lze ale podepsat za jeden kalendářní měsíc pouze u jednoho zaměstnavatele.

Mzda
Na peněžitou odměnu má za vykonanou práci nárok každý zaměstnanec dle zákona č. 1/1992 Sb. o mzdě v plném znění, odměně za pracovní pohotovost a průměrném výdělku. Zákon zakazuje jakoukoliv diskriminaci. Mzda musí být vyplacena nejpozději do konce následujícího měsíce. Minimální mzdu stanovuje stát jakožto nejnižší přípustnou finanční odměnu zaměstnance. Pro letošek činí minimální mzda 48,10 Kč/hod, tedy 8 000 Kč za měsíc při týdenní pracovní době 40 hodin. (Jen pro zajímavost, v roce 1998 byla minimální mzda 14,80 Kč/hod a měsíčně pouhých 2650 Kč.)

Výpočet čisté mzdy
- Hrubá mzda- součet všech finančních odměn, na které má zaměstnanec nárok v daném kalendářním měsíci; skládá se ze základní mzdy, příplatků, odměn, náhrad mzdy, bonusů apod.
- Sociální pojištění – 6,5 % z hrubé mzdy; zaměstnavatel za vás navíc odvádí dalších 26 %; pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru
- Zdravotní pojištění – 4,5 % z hrubé mzdy; zaměstnavatel za vás odvádí dalších 9 %; pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru
- Superhrubá mzda – hrubá mzda + sociální a zdravotní pojištění. z výsledné částky se vypočítá daň z příjmu (FO).
- Záloha na daň z příjmů – zdanitelná mzda se zaokrouhlí směrem nahoru na stokoruny. Dle daňových pásem se určí záloha na daň.
- Čistá mzda – od hrubé mzdy odečteme sociální, zdravotní pojištění a zálohu na daň