„Klapla školní vrátka, maturitu máš, tak plav…“, zní známá melodie úspěšné české komedie o úskalích života mladého lékaře Štěpána Šafránka. U někoho nastane tento životní milník dřív, u někoho později. Stejně většina z nás přijde na to, že „bez práce nejsou koláče“, a že ty pomyslné koláče jsou v dnešní době čím dál dražší! Je tedy na čase vzdát se studijních radovánek a hurá do života.
Každé začátky jsou těžké. Právě proto bychom jim měli věnovat zvýšenou pozornost. První pracovní den není dobré zmatkovat. Trocha obezřetnosti však neuškodí! Vyžaduje-li zaměstnavatel nejprve zaškolení, očekávejte dvě možnosti jeho průběhu – lepší a horší. První, ta horší varianta, je stav, kdy přijdete první den do zaměstnání a hned začínáte pracovat. Bez seznámení se s náplní vaší práce, chodem firmy a ostatními zaměstnanci. V takovém případě vstupuje do vašeho života chaos…
Ta lepší varianta je stav, kdy vás zaměstnavatel přijme osobně, provede vás po firmě, seznámí se všemi náležitostmi vaší práce i ostatními kolegy. Nástup do nového zaměstnání zvedne tepovou frekvenci snad každému z nás. I přesto je dobré nevypadat příliš vystrašeně. Klíčem k úspěchu je více dbát na neverbální komunikaci – tedy zachovat neutrální postoj (nejlépe i barvu v obličeji) a využívat techniky aktivního naslouchání. Tato technika je jednou z nejlepších komunikačních dovedností. Jednoduše řečeno – umění aktivně vnímat to, co nám druhý říká. Nebojte se dívat tomu druhému více do očí! Nejsme však pouze „vrbou“, poskytujeme i zpětnou vazbu. Souhlasné pokývnutí často jako vyjádření souhlasu stačí. Do první fáze aktivního naslouchání nepatří vytýkání. A to ani tehdy, když nás nadřízený žádá o námitky hned zpočátku. Mohu však použít: „Momentálně nevím.“ Stěžováním si na špatnou klimatizaci plusové body rozhodně nezískáte. Na druhou stranu je dobré dát najevo snahu o pochopení. Postoj „zrcadla“ nepřipomíná aktivní naslouchání ani vzdáleně. Ideální je také chvíle zúčastněného mlčení. Ti citlivější z nás dokážou poměrně snadno vycítit, zda jsme se zaměstnavatelem naladěni na podobnou vlnu a máme stejné cíle a zájmy, či nikoliv.
Atmosféra a vztahy na pracovišti jsou stejně důležité jako naše teoretické znalosti. Pozice nováčka je obtížná. „Jakým je pro nás přínosem, nepokazí naši první velkou zakázku, je to týmový hráč nebo stratég a vypočítavý lump?“ Tyto a mnohé další otázky si obvykle pokládají vaši noví kolegové. Jste pro ně něco jako časovaná bomba. Nejde to uspěchat a stát se oblíbeným jen tak, ze dne na den. Vám bude pro začátek stačit schopnost empatie a dobrý pozorovací talent. Když při seznamování s novými kolegy najdete alespoň z části společnou řeč, máte zpola vyhráno! Pouze rozhovory s kolegy můžete proniknout do zaběhlých zvyklostí chodu organizace a firemní kultury, pravidel, podle kterých určujeme, co je dobré a co špatné. Respektujte je a v žádném případě se je nesnažte měnit (alespoň zpočátku). Objektivní názor lze formovat až po delším „pobytu“ v novém zaměstnání. Chcete-li přežít v určité komunitě lidí, nesnažte se předělávat věci, které nejsou ve vaší moci a ještě ke všemu bez vlivných spojenců, kteří by vás případně podpořili. Opravdu pro první dny stačí jen málo – úsměv, dobrá nálada a především slušnost. Gestem, kterým si „šplhnete“ v očích ostatních, je zejména to, že dovedete uznat svoji chybu. Nejlépe bez zbytečných komentářů.
Říkáte si: „To je na mě moc!“ Ale ne. Není možné být stále nováčkem a stát každý den na startovní čáře. Myslete proto hlavně na to, že toto období je dočasné a prochází jím tisíce absolventů rok co rok. Konečně váš šéf si prvním dnem v práci také prošel… A kdo ví, kde za pár let budete vy!!
L. O.
Loading ...
Loading ...