Pracovní pohovor má svá daná pravidla, která se týkají jak formální, tak i obsahové stránky. Vůdčí osobou, která určuje podobu pohovoru je vždy personalista, který Vám zpravidla na úvod představí danou pozici a požadavky s ní spojené a následně se pokusí zjistit, který z kandidátů nejlépe odpovídá jeho představám a požadavkům. Své šance na úspěch přitom můžete zvýšit tím, že se budete držet několika jednoduchých pravidel.

Buďte připraveni

Před tím, než se vydáte na pohovor, si zjistěte dostupné informace o společnosti, v níž se ucházíte o pracovní pozici. Zjistěte si konkrétní oblast činnosti, oblast působení, seznamte se s nabízenými produkty a službami, firemní filozofií a hodnotami. Potřebné informace najdete na webových stránkách dané společnosti.

Pečlivou pozornost věnujte také pracovní pozici, o kterou se ucházíte, a snažte se zjistit maximum o její skutečné pracovní náplni. Tato fáze přípravy vám také pomůže ujasnit si konkrétní dotazy, které můžete v průběhu pracovního pohovoru personalistovi položit. Chytrá otázka, která svědčí o tom, že jste nad danou pracovní pozicí přemýšleli, vám v očích personalisty přinese body navíc.

Vhodně se oblékněte

Obrázek, který si o vás personalista udělá, závisí do značné míry na prvním dojmu, jenž zanecháte. Nepodceňujte proto svůj vnější vzhled a zamyslete se na tím, jak se obléknete. Obecné pravidlo zní, že méně je někdy více. Pokud firemní kultura nevyžaduje nošení obleku/kostýmku, zvolte decentní oblečení, ve kterém se budete cítit přirozeně a pohodlně.

Přijďte včas

Nic nezkazí vaše šance tak jako neomluvený pozdní příchod. Jak chcete zvládnout zodpovědnou práci, když ani nezvládnete přijít včas? Věnujte proto určitý čas přípravě, ujistěte se, že dobře znáte cestu, vydejte se na cestu včas a nechte si časovou rezervu. Vždy je lepší pokud budete 10 minut čekat vy,  než aby personalista čekal na Vás. Pro každý případ si dejte do mobilu číslo na personalistu, aby jste se mohli v případě komplikací s dopravou v předstihu omluvit, že dorazíte později.

Průběh pohovoru

Při vstupu do místnosti pozdravte všechny přítomné, při podání ruky pamatujte na pevný stisk ruky (personalisté zpravidla nesnáší podání ruky a lá leklá ryba) a dívejte se do očí. Vyčkejte na výzvu, abyste se posadili. Při pohovoru pak odpovídejte jasně a zřetelně, snažte se chovat uvolněně a se správnou mírou sebevědomí. V případě přítomnosti více osob se vždy se dívejte na osobu, s níž právě hovoříte.

Mějte s sebou rovněž kopii životopisu, případně i motivačního dopisu. Sice jste již tyto dokumenty posílali, ale mohou se vám v průběhu pohovoru hodit. Navíc to bude opět svědčit o Vaší pečlivé přípravě.

Připravte si odpovědi na nejčastěji kladené otázky (viz článek 100 nejčastějších otázek u pohovoru), týkající se Vašich životních cílů, ambicí, předešlých zaměstnání, zkušeností, kvalifikace, Vašich kladů a záporů či proč si myslíte, že právě Vy jste tím vhodným kandidátem.

Často se také stává, že Vás personalista vyzve, abyste se zeptali na věci, které v souvislosti s danou pracovní pozicí zajímají Vás. Zde zúročíte svou domácí přípravu a připravené otázky. Mlčení totiž svědčí o tom, že toho asi moc nevíte, když se nemáte na co zeptat.

Ukončení pohovoru

Na závěr pracovního pohovoru poděkujte za možnost zúčastnit se pohovoru, případně za čas, který Vám personalista věnoval, a to i v případě, kdy dojdete k závěru, že pro Vás daná pozice není vhodná. Třeba se v budoucnu naskytne nějaké jiná příležitost, a proto je žádoucí zanechat dobrý dojem.

Diskriminace

Česká legislativa již několik let zakazuje diskriminaci na základě věku, pohlaví či národnosti. V praxi to znamená, že na některé otázky se Vás personalista nemůže ptát, respektive Vás na základě těchto kritérií nesmí vyloučit z výběrového řízení. Do této oblasti patří otázky týkající se rodinného stavu (Jste ženatý/vdaná?), rodičovství (Plánujete rodinu?), sexuální orientace, náboženství a tak dále. Zaměstnavatel může klást pouze otázky související s výkonem práce. Například otázka na těhotenství je přípustná v případě, že by výkon práce mohl přímo ohrozit zdraví matky či dítěte, ale v případě pohovoru na pozici sekretářky je zcela nepřípustný.

-red-

V čem je životopis Europassu jiný než ostatní?

V jednotném evropském formuláři životopisu jsou předepsané kolonky pokrývající celé spektrum důležitých údajů o schopnostech, znalostech a zkušenostech dotyčného. Každý běžně vyplní do životopisu dosažené vzdělání, ale v Europassu od vás chtějí také údaje o hlavních předmětech a profesních dovednostech. Při uvádění pracovních zkušeností se dotazník ptá také na hlavní pracovní náplň minulých zaměstnání nebo na oblast zodpovědnosti. Tento druh informací je přitom pro potenciálního zaměstnavatele nebo personalistu důležitý.

Petra Kubištová nejprve pracovala v Anglii jako prodavačka v obchodě. Své pracovní zkušenosti popisuje takto: „Díky Europassu mám novou práci – pro mého zaměstnavatele bylo mnohem jednodušší rozeznat moje vzdělání a pro mě jednodušší vysvětlit, co mohu v rámci mého vzdělání vykonávat. Teď mám dobře placenou práci v kanceláři (musela jsem doložit jazykovou zkoušku z angličtiny) a šanci dál se vzdělávat“.

Rozdíl oproti běžným životopisům přináší také sebehodnocení jazykových znalostí a dovedností. Zde je potřeba vyplnit u každého z cizích jazyků, jak uchazeč ovládá poslech, čtení, ústní interakci, samostatný ústní projev a psaní. Sebehodnocení se nemusí nikdo bát – popis znalostí a dovedností odpovídající jednotlivým úrovním a jednotlivým kolonkám jsou stručně a jasně popsány v evropských standardech, které jsou součástí formuláře.

I maličkost rozhoduje o vítězství v konkurzu

Životopis Europassu přináší informace o schopnostech a dovednostech uchazeče, které dotyčný získal nejen v pracovním, ale i běžném životě a ke kterým nemá často žádný doklad. Jde o sociální, organizační, technické, počítačové nebo umělecké schopnosti, na něž často lidé při psaní životopisů zapomínají a které přitom mohou být při hledání nového místa rozhodující.

Denisa K. byla například přijata do obchodní firmy v anglickém Leedsu na pozici zástupkyně manažera na základě ostrého výběrového řízení, kdy v posledním kole zůstali tři kandidáti s téměř stejnými šancemi (vzdělání, kvalifikace, pracovní zkušenosti). „Nakonec jsem byla vybrána na základě toho, že ovládám hru na klavír, protože ve firmě fungoval orchestr zaměstnanců,“ popisuje svou zkušenost úspěšná uchazečka o práci a dodává: „ve formuláři Europassu jsem hru na klavír uvedla jen proto, protože zde byla kolonka umělecké schopnosti a dovednosti“.

Vyplatí se uvést pravdivé údaje

Životopis si každý vyplňuje sám. „Určitě se vyplatí uvést pravdivé údaje“, říká koordinátorka Národního centra Europass Miroslava Salavcová a pokračuje: „personalisté, zaměstnavatelé i vzdělávací instituce při pohovoru poznají, zda údaje uvedené v životopise např. o Vašich jazykových schopnostech odpovídají realitě“.

A jaký je o životopis Europassu zájem? V loňském roce stejně jako v roce 2008 vydalo NCE ČR přes 60 tisíc životopisů, od začátku svého fungování v roce 2005 už téměř 250 tisíc životopisů. Některé pracovní portály (např. www.jobs.cz nebo www.sprace.cz) nebo úřady práce již uživatelům standardně nabízejí evropský formulář životopisu. Poradci EURES (Evropské služby zaměstnanosti), kteří poskytují informace a aktuální nabídku volných pracovních míst pro konkrétní zemi EU, také radí použít tento formulář k vyplnění svého životopisu. Všechny potřebné informace o Europassu najdete na www.europass.cz.

Lucie Šnajdrová

Průvodní dopis je tím prvním, co vás personalistovi představí. Zde máte možnost se uvést dle libosti. Stručně popište, že jste nejen vynikající v dané oblasti, ale připojte pár slov i o vašem skutečném zájmu pro danou společnost pracovat.

Strukturované CV
A samotný životopis? Chybné jsou příliš stručné životopisy, které svědčí o striktnosti a nedostatku fantazie. Umíte psát na stroji? Dělali jste instruktory na letním táboře? Prodávali jste mýdla jako hostesky v supermarketu? Každá zkušenost je zkušenost a nikdy nevíte, zda právě tato kolonka nepřipomene někomu z vedení, že kdysi jeho dcera dělala to samé, nebo že tak dokonce začínal i on. Minimálně to svědčí o tom, že jste se nebáli o sebe postarat už za mlada.
Na druhou stranu v životopise rozhodně nelžete. Byť i malá lež může velice rychle vyplout na povrch a vy byste si zbytečně zavřeli nově se otevírající dveře.
V životopise se nezmiňujte o platu, to se projednává až osobně. V životopise se nepodceňujte, ale také se zbytečně nevychvalujte.

Osobní pohovor
Osobní pohovor je jedinečnou šancí, jak v minimálně krátké době představit své abnormálně vysoké kvality. Než se vůbec k pohovoru dostanete, je třeba si zjistit všechny stěžejní informace o společnosti. Pokud se zeptám: „Čím si myslíte, že se naše společnost zabývá?“ A dostane se mi odpovědi: „To nevím.“, tak z pomyslné hranice plného počtu bodů, se kterou přede mě nastupuje každý uchazeč, bez rozmyšlení třetinu bodů strhávám. Značí to jasný nezájem o konkrétní místo.

Zevnějšek
Na pohovor přijďte oblečení slušně. I kdyby člověk žádal o místo skladníka, základem je slušně vypadat – mít čisté boty, vyžehlenou košili. Samozřejmě nezapomeňte na antiperspirant. Igelitku nechte doma! Nemusíte přece vypadat jako matka pěti dětí, která si odskočila z nákupu. Ženy mají výhodu make-upu – zamaskovat pár nerovností a decentní styl podtrhnout leskem na rty. Ale žádnou rudou rtěnkou jako krasavice našich silnic a dálnic!
Velmi negativně působí, když nedorazíte včas. Den dopředu si projeďte trasu, kterou budete absolvovat, ať vás nic nepřekvapí a poté zbytečně nezdrží. Když přijdete na firemní recepci s tím, že jdete na pohovor, ale nevíte za kým, nemusí vás ani pustit dále. Ve firmě může současně probíhat několik výběrových řízení, a proto si vždy zapište jméno osoby, u které se máte hlásit.

Pak nasaďte příjemný úsměv a snažte se reagovat klidně. Přehnaně nelichoťte. Když vyhrknete na personalistku, jak má krásné nohy, moc si nepomůžete. Na druhou stranu ale příliš nemlčte a neklopte oči do země. Neskákejte do řeči a pozorně sledujte toho, kdo právě mluví. Chybou není ani psát si poznámky, když je to vzhledem k situaci vhodné. Vyhýbejte se dlouhému „ehmmm“ nebo odpovědi „nevím“.
Klasické otázky jsou:

- kde se vidíte za 5 let,
– čeho chcete v životě dosáhnout,
– jaké jsou vaše nejlepší povahové vlastnosti či životní priority,
– proč se hlásíte právě na tuto pozici.

Bývají pro uchazeče téměř nezdolatelnými a to se personalistům nelíbí.
Pokud budete vyzváni k položení nějaké otázky, neptejte se na obecně známé informace.

Zabodujete, když se zeptáte na:

- pracovní dobu,
– proč se obsazuje volné místo,
– jestli pracuje společnost se systémem bonusů,
– a co vzdělávání zaměstnanců.

Až se dostanete k otázce peněz, mějte rozmyšleno už z domu, za kolik minimálně byste byli ochotni nastoupit. Na konci pohovoru se poptejte, jakým způsobem vás budou informovat o výsledcích výběrového řízení a rozlučte se s každým účastníkem v místnosti nejlépe potřesením ruky.

Víte, jak se správně třese? Dívejte se zpříma do oči, ruku podejte dlaní kolmo k zemi a pevně stiskněte. Žádné leklé ryby se v dnešním dravém světě neuznávají.

Pak už vám zbývá jenom čekat na výsledek. Důležité je neztratit nadšení a elán a hledat dál. Bojovat a nevzdávat to. Počáteční neúspěch jen předznamenává trochu náročnější cestu, ne její konec.
L. Č.