V prípade, že ste nezamestnaní, máte možnosť využiť niekoľko foriem podpory od štátu či Európskej únie. Budete však musieť prejsť mnohými podmienkami a papierovaním. Napríklad je potrebné vypracovať podnikateľský zámer, ktorý má svoju stanovenú štruktúru (údaje o žiadateľovi, charakteristika zámeru, postup a miesto realizácie, marketingové informácie, finančná prognóza, kalkulácia predpokladaných nákladov…) Bližšie informácie nájdete na úradoch práce alebo Ústredí práce, sociálnych vecí a rodiny.

Živnosť
Živnostenské podnikania je sústavná činnosť prevádzkovaná samostatne, vo vlastnom mene, na vlastnú zodpovednosť, za účel dosiahnutia zisku a za podmienok ustanovených živnostenským zákonom. Živnosť môžu prevádzkovať fyzické alebo právnické osoby (napr. s.r.o., a.s.), pokiaľ to nevylučujú osobitné zákony a spľňajú podmienky živnostenského zákona. Živnosti sa rozdeľujú na dve základné skupiny:

1. Ohlasovacie – prevádzkované na základe ohlásení, kde dokladom pre povolenie podnikania je živnostenský list. Oprávnenie prevádzkovať živnosť vznikne dňom ohlásenia, alebo ak je v ohlásení uvedený neskorší dátum, týmto dňom. Medzi ne patria živnosti
-  remeselné, ktorých podmienkou prevádzkovania je odborná spôsobilosť získaná vyučením v odbore (napríklad oprava pracovných strojov, kamenárstvo, výroba pekárskych a cukrárskych výrobkov, stolár, murár, vodoinštalatér a kúrenár, kaderníctvo, pokrývačstvo…) Odborná spôsobilosť sa preukazuje výučným listom alebo iným dokladom o riadnom ukončení učebného odboru alebo študijného odboru a dokladom o vykonaní najmenej trojročnej praxe v odbore.
-  viazané, podmienkou je inak získaná odborná spôsobilosť. Sú nimi napr. projektovanie stavieb, vyučovanie v odbornom cudzom jazyku, prevádzkovanie cestovnej kancelárie, realitná činnosť, oprava a údržba prístrojov pre domácnosť, výkon činnosti stavbyvedúceho, prevádzkovanie autoškoly a ďalšie. Odborná spôsobilosť je upravená v osobitnom predpise v prílohe č.2 živnostenského zákona.
-  voľné sú živnosti, ktoré nie sú uvedené v prílohe č. 1 až 3 zákona. V praxi to znamená, že pre ne nie je ako podmienka prevádzkovania ustanovená žiadna odborná ani iná spôsobilosť, vyžadujú sa len všeobecné podmienky prevádzkovania živnosti.

2. Koncesované živnosti smie prevádzkovať na základe koncesie a dokladom pre oprávnenie podnikať je koncesná listina. Oprávnenie podnikať vznikne až po doručení koncesnej listiny. Ich výpočet obsahuje príloha č. 3 zákona. Sú nimi napr. nákup, predaj, prenájom alebo úschova zbraní a streliva, prevádzkovanie zmenárne, cestná motorová doprava (napr. nákladná alebo taxíky), poskytovanie technických služieb na ochranu majetku a osôb.

Živnostenský list dostanete, ak splníte základné podmienky:
- všeobecné, ktoré sú platné pre všetky druhy živností: dosiahnutie veku 18 rokov, spôsobilosť na právne úkony, bezúhonnosť.
-  osobitné, teda odbornú alebo inú spôsobilosť podľa tohto zákona alebo iných predpisov, ak ju tento zákon vyžaduje.

Ak budete podnikať na základe živnostenského zákona, môžete fungovať ako fyzická osoba alebo si môžete založiť obchodnú spoločnosť. V prípade, že sa rozhodnete podnikať ako fyzická osoba, musíte doručiť na živnostenský úrad podľa miesta bydliska: výpis z registra trestov, nie starší ako 3 mesiace. Tak isto budete musieť preukázať vzťah (vlastnícky alebo nájomný) k nehnuteľnosti, v ktorej budete mať miesto podnikania (a prípadné prevádzkarne) – tento vzťah sa preukazuje listom vlastníctva (ak ste vlastníkom) alebo nájomnou zmluvou (príp. zmluvou o budúcej zmluve, predmetom ktorej bude nájom priestorov). Akceptovanou formou je tiež písomný súhlas vlastníka nehnuteľnosti, že v nej budete prevádzkovať živnosť. Ak sa na prevádzkovanie živnosti vyžadujú osobitné osvedčenia, musíte predložiť aj tie (napr. vysokoškolský diplom).

Čo sa týka lehoty pre vydanie živnostenského listu, ak živnostenský úrad zistí, že ohlásenie má predpísané náležitosti a podnikateľ spľňa podmienky ustanovené zákonom, vydá najneskôr do 7 dní odo dňa, keď sa mu ohlásenie živnosti doručilo. O vydaní koncesnej listiny rozhodne úrad do 30 dní.

Keď máte splnené povinnosti voči živnostenskému úradu, celá „perepuť“ sa ešte nekončí. Do 30 dní od získania oprávnenia sa musíte registrovať u príslušného správcu dane, ktorého budú zaujímať vaše identifikačné údaje a aj číslo podnikateľského účtu. Ako samostatne zárobkovo činná osoba musíte platiť poistné na zdravotné poistenie, a teda by ste mali do 8 dní po založení živnosti navštíviť vašu zdravotnú poisťovňu a prihlásiť sa ako SZČO. Tak isto musíte ísť do Sociálnej poisťovne oznámiť začiatok podnikania, no sociálne poistenie je však pre vás minimálne v prvom roku len dobrovoľné (v ďalších rokoch závisí od dosiahnutých príjmov).

Spoločnosť s ručením obmedzeným
SRO-čku môže založiť jeden alebo viacerí zakladatelia, no spoločníkov môže byť najviac 50. Základného imania je minimálne 5.000€, ktoré tvoria vopred určené vklady spoločníkov, pričom jeden spoločník musí vložiť aspoň
30 tisícový peňažný vklad. Táto suma však nemusí byť uložená niekde na účte v banke, keďže spoločník môže vložiť peňažný ako aj nepeňažný vklad, (hodnota sa určí znaleckým posudkom). Peňažné vklady spoločníkov sa dajú po založení spoločnosti pod správu povereného spoločníka. Po zápise do obchodného registra tieto vklady prechádzajú do vlastníctva spoločnosti. Pred zápisom do obchodného registra musí sa na každý peňažný  vklad splatiť najmenej 30%. Celková hodnota splatených peňažných vkladov  musí byť aspoň 50% zo zákonom ustanovenej minimálnej výšky základného imania. Ak je zakladateľom jedna osoba, musí splatiť celé základné imanie. Spoločnosť zodpovedá za svoje záväzky celým svojím majetkom a spoločníci ručia do výšky svojho nesplateného vkladu zapísaného v obchodnom registri. Spoločníci sú majiteľmi sro-čky a svoje práva a riadenie spoločnosti vykonávajú po schválení na valnom zhromaždení v rozsahu uvedenom v spoločenskej zmluve alebo prípadne stanovách.

Spoločníci, ktorí zakladajú SRO-čku. musia uzatvoriť spoločenskú zmluvu, ktorej náležitosti sú uvedené v obchodnom zákonníku. Ak je zakladateľom jedna osoba, zakladateľskú listinu môže vypracovať aj advokát. Túto zmluvu, ktorá je kostrou budúcej spoločnosti podpisujú spoločníci pred notárom a sú v nej uvedení aj prví konatelia.
Konateľ  musí od obvodného úradu pre spoločnosť získať živnostenský list na predmet jej činnosti. V žiadosti uvedie:
- obchodné meno, sídlo, právnu formu, mená štatutárnych zástupcov a osobné údaje zodpovedného zástupcu,
- IČO,
- predmet podnikania (z prílohy č. 1, 2, 3 živnostenského zákona alebo voľné živnosti),
- ak zriaďuje prevádzkarne, uvedie ich zoznam,
- deň začatia podnikania.

K ohláseniu živnosti treba pripojiť aj spoločenskú zmluvu, výpis z registra trestov štatutárnych a zodpovedných zástupcov. Ak ide o ohlasovaciu remeselnú alebo viazanú živnosť aj doklady o odbornej spôsobilosti zodpovedných zástupcov.

Správca vkladu písomne vyhlási, že zložil svoj vklad a rovnako aj spoločníci mu zložili svoje vklady k jeho rukám. Druhou alternatívou je potvrdenie z banky o zložení vkladu do základného imania.

Ďalším krokom za úspešným založeným sro-čky je návrh zápisu do Obchodného registra, ktorý podpisujú všetci konatelia pred notárom. Tento návrh sa podáva na tlačive, ktoré získate na súde v sídle Obchodného registra. Konatelia k návrhu musia priložiť aj svoje overené podpisové vzory.

Najpodstatnejší rozdiel je v ručení za záväzky vzniknuté pri podnikateľskej činnosti. Kým živnostník ručí za svoje záväzky celým svojim hnuteľným i nehnuteľným majetkom, spoločník v sro-čke ručí za záväzky spoločnosti len do výšky svojho vkladu zapísaného v obchodnom registri.  Spoločnosť sama osebe zodpovedá za porušenie svojich záväzkov celým svojím majetkom. Poplatky pri sro-čke sú vyššie, a to aj pri ukončení činnosti, keďže je ju nutné vymazať z obchodného registra.

Vymezení
Jak jsme si již řekli v úvodu, společnost s ručením omezeným představuje jednu z nejběžnějších forem podnikání. S.r.o. může být založena buď jednou osobou, přičemž platí omezení, že jedna fyzická osoba může být společníkem nejvýše třech společností s ručením omezeným, nebo několika společníky. Maximální počet společníků v jedné společnosti je zákonem omezen na nejvýše 50. Výhodu většího počtu společníků je sdílení nákladů spojených se složením zmiňovaného základního kapitálu. Podíl jednotlivých účastníků složený v celých tisících může být různý, nicméně minimální výše vkladu  je určena jako 20 000 Kč. Poslední obecnou podmínkou je povinnost uvádět zkratku „spol. s.r.o.“ případně „s.r.o.“ v názvu společnosti.

Postup při založení
Společnost s ručením omezeným je založena sepsáním zakladatelské listiny (jeden společník) nebo společenskou smlouvou (více společníků). Zakládací listina/smlouva musí být sepsána a ověřena notářem a obsahovat následující položky:
- Obchodní jméno
- Sídlo společnosti
- Určení společníků a uvedení jejich sídla
- Předmět podnikání vznikající společnosti
- Výše základního kapitálu
- Výše vkladu každého společníka včetně způsobu a lhůty splácení vkladu, jména a bydliště prvních jednatelů a způsob jejich jednání za společnost
- Určení správce vkladu
- Jména a bydliště členů dozorčí rady
- Povinnosti a práva společníků
- Způsob zániku a jeho následky

Dále je třeba získat podnikatelské oprávnění (např. živnostenský list), složit základní kapitál a následně podat žádost o zápis do obchodního rejstříku doplněnou níže uvedenými přílohami. Společnost s ručením omezeným definitivně vzniká zápisem do obchodního rejstříku. Povinné přílohy k žádosti o zápis do obchodního rejstříku tvoří:
- Společenská smlouva, resp. zakladatelská listina
- Podnikatelská oprávnění
- Doklad o splacení základního kapitálu
- Doklad o právním titulu užívání nemovitosti, ve které je umístěno sídlo
- Výpis z rejstříku trestů jednatelů
- Prohlášení jednatelů, že splňují zákonné podmínky a že u nich není překážka výkonu funkce
- Čestné prohlášení a podpisové vzory (notářsky ověřené) budoucích jednatelů

Orgány společnosti s ručením omezeným
Mezi základní orgány společnosti s ručením omezeným patří valná hromada, jednatel(é) a dozorčí rada. Nejvyšším orgánem společnosti je valná hromada, která je tvořena všemi společníky, přičemž síla jejich hlasů se odvíjí od výše jejich podílů, pokud zakládací smlouva nestanoví jinak. Do působnosti valné hromady patří všechna důležitá rozhodnutí jako je schvalování účetní uzávěrky, změny statusu společnosti, společenské smlouvy, výše základního jmění a další.

Jednatel či jednatelé tvoří statutární orgán společnosti a jsou vybíráni valnou hromadou z řad společníků či jiných fyzických osob. Náplní jejich práce je zastupování a jednání jménem celé společnosti.

Konečně dozorčí rada vykonává kontrolní funkci nad činností jednatelů, kontroluje obchodní a účetní knihy a jiné dokumenty. Rovněž také navrhuje rozdělaní zisku či případných ztrát na základě účetní uzávěrky.

***
Podrobné informace k založení společnosti s ručením omezeným lze nalézt v obchodním zákoně a specializovaných webových serverech. Vzhledem k možným specifikům každého podnikatelského záměru je žádoucí konzultovat založení každé s.r.o. s odborníkem (právník, notář, …).

Pojďme se seznámit s kroky, které jsou pro vyřízení živnostenského listu pro fyzickou osobu nutné. O živnostenský list můžete zažádat na živnostenském úřadě, a to podle místa svého trvalého bydliště. Podmínkou je dosažení 18 let a způsobilost k právním úkonům, což prokážete občanským průkazem. Vaší povinností je také dokázat svoji bezúhonnost předložením výpisu z Rejstříku trestů. Výpis můžete získat na počkání na všech kontaktních místech Czech POINT (kde je nejbližší místo si snadno zjistíte na www.czechpoint.cz). Administrativní poplatek spojený s vyřízením výpisu z rejstříku trestů je 50 Kč. Živnostenský úřad po vás požaduje také doložení, že nemáte nedoplatky daňové a na platbě sociálního pojištění.

V samotném ohlášení budete povinni vyplnit následující údaje: jméno a příjmení, případně obchodní firmu, státní občanství, bydliště, rodné číslo, prohlášení, zda nemáte soudem stanovený zákaz činnosti či jiné omezení a zda vám nebylo v posledních 3 letech živnostenské oprávnění odebráno. Živnost můžete provozovat také prostřednictvím odpovědného zástupce, kterého v takovém případě uvedete do ohlášení. Dále uvedete místo a předmět podnikání, provozovnu a identifikační číslo, bylo-li vám přiděleno. Předmět podnikání musí být podle zákona vymezen dostatečně určitě a jednoznačně, u volných živností musí být v souladu s oficiálním názvem oboru živnosti. Nakonec uvádíte do ohlášení datum zahájení živnosti, pokud se neshoduje s datem vystavení živnostenského listu, a datum ukončení provozování živnosti, v případě, že ji zamýšlíte konat na dobu určitou.

Právnická osoba ohlašuje živnostenský list na živnostenském úřadě v místě svého sídla. Budete-li vyřizovat živnostenský list pro právnickou osobu, postup bude následující. K ohlášení budete povinni doložit výpis z Rejstříku trestů odpovědného zástupce, doklad o jeho odborné způsobilosti, potvrzení o zřízení či založení právnické osoby, pokud není zapsána v obchodním rejstříku. V případě, že je zapsána v obchodním rejstříku, musíte to doložit (doklad nesmí být starší než 3 měsíce). Živnostenskému úřadu musíte dokázat také vlastnické nebo užívací právo k objektu nebo prostorám sídla vaší právnické osoby. Odpovědný zástupce musí vydat prohlášení, že souhlasí s ustanovením do funkce a uvést podnikatele, kteří jej do této funkce uvedli.

V ohlášení uvedete obchodní firmu nebo název právnické osoby, sídlo a jméno, státní občanství, rodné číslo, bydliště a osoby, které jsou členy. Dále musíte prohlásit, zda vám soud nebo správní orgán udělil zákaz činnosti, zda nemáte jiné překážky ve vykonávání živnosti nebo jestli nebylo právnické osobě v posledních třech letech živnostenské oprávnění odebráno. Pokud provozujete živnost prostřednictvím odpovědného zástupce, uvádí do ohlášení své údaje stejně, jak by postupoval coby fyzická osoba. Dále uvádíte předmět podnikání s vymezením, identifikační číslo, bylo-li vám přiděleno, provozovnu, datum zahájení provozování živnosti (a ukončení, provozujete-li živnost na dobu určitou).

Pokud pracujete na živnostenský list, jste osobou samostatně výdělečně činnou. Činnost může být hlavní a vedlejší. Vedlejší je tehdy, když současně vykonáváte zaměstnání, které vám zajistí příjem ve výši alespoň dvanáctinásobku minimální mzdy, nebo tehdy, když máte nárok na výplatu částečného nebo plného invalidního důchodu, starobního důchodu, rodičovského příspěvku či příspěvku při péči o blízkou nebo jinou osobu. Vedlejší samostatnou výdělečnou činnost konáte také v případě, že jste nezaopatřeným dítětem.

Když vykonáváte hlavní samostatnou výdělečnou činnost, jste povinni platit důchodové pojištění. Pojistné na důchodové pojištění OSVČ se platí z vyměřovacího základu procentní sazbou, která  od 1.1.2009 činí 29,2%. Ročním vyměřovacím základem je částka, kterou si OSVČ sama určí. Zákon však stanoví, že nesmí být nižší než 50% příjmů po odpočtu výdajů ze SVČ dosažených v kalendářním roce, za který se platí pojistné. Minimální zálohy na pojistné na důchodové pojištění činí 1574 Kč měsíčně.

Proč vytvořit podnikatelský plán
Podnikatelský plán je dokument, kterým oslovujete finanční sektor v případě, že chcete zaujmout investora nebo si chcete půjčit od banky za účelem rozvoje vaší podnikatelské myšlenky. Také je důležitý pro vás. Pomůže vám stanovit si přesné cíle, uvědomit si bariéry a úskalí, které bude nutné překonat. Při porovnání podnikatelského plánu s realitou můžete sledovat rozdíly, které po identifikaci snadněji odstraníte či zmenšíte.

Správná podoba podnikatelského plánu
To jak podnikatelský plán bude vypadat, závisí na druhu podnikání, ve kterém se pohybujete či se chcete pohybovat, a také na účelu, ke kterému je podnikatelský plán tvořen. Rozdíl je především v délce, vzhledu, v detailech obsahu a v důrazu na rozdílné aspekty podnikání.

Hlavním důvodem, proč tvořit rozdílné podnikatelské plány, je to, aby jejich efekt byl co nejúčinnější. Podnikatelským plánem chcete prezentovat svou firmu v nejlepším světle s co největší přesností.

Rozsah podnikatelského plánu
Délka podnikatelského plánu závisí především na jeho účelu. Platný podnikatelský plán může mít různou délku. Nejčastější délka podnikatelského plánu je mezi 15 až 20 stranami, detailní popis kompletní firmy může mít i přes 100 stran.

Nejvíce závisí na povaze podnikání. Pokud máte jednoduchý koncept, měli byste být schopni vysvětlit ho několika slovy. Na druhou stranu pokud chystáte nový druh podnikání či průmyslu, bude to vyžadovat rozsáhlé objasnění vaší chystané činnosti.

Délku podnikatelského plánu určuje také záměr vašeho plánu. Pokud chcete užít plán k získání milionů pro nastartování riskantního podniku, budete muset hodně vysvětlovat a přesvědčovat. Pokud tvoříte podnikatelský plán jen pro interní účely, abyste zajistili úspěšné pokračování podnikání, bude stačit mnohem kratší verze.

Obsah podnikatelského plánu
V podnikatelském plánu se stanoví nejen ekonomické cíle či forma podnikání, ale také kapitálové a personální zajištění, technické vybavení a technologické zabezpečení. Při jeho zpracování je nutná dokonalá znalost legislativní úpravy a oboru, který je vybrán jako předmět podnikatelských aktivit. Samotné zpracování spočívá v provedení důkladné analýzy celého odvětví, jeho příležitostí stejně jako možných rizik. Přitom je třeba zachovat si reálnost pohledu a oprostit se od přílišného optimismu.

Rozlišují se operativní, taktické a strategické plánování podle doby, na kterou se plánuje. Strategické plánování je dlouhodobé. Záleží na odvětví a vnitřním prostředí podniku, na jak dlouho dopředu se bude vytvářet strategický plán. Nejčastěji to bývá 5 a více let. Ale pro některé podniky to může být i méně. Taktické plánování je střednědobé, operativní krátkodobé. Taktickými plány mohou být například měsíční výrobní plány.

Analýza odvětví i konkurence
Právě analýza odvětví je pro začátek podnikání klíčová. Proto je třeba věnovat pozornost zejména:
- inovačním trendům v odvětví s cílem odhadnout jeho perspektivy
- reálnému odhadu vývoje kvalifikační, technické, personální, materiální a finanční náročnosti v budoucím období
- posouzení konkurenčního prostředí se zaměřením na silné a slabé stránky jednotlivých rozhodujících konkurentů
- dosavadnímu a předpokládanému vývoji nabídky a poptávky v zájmovém teritoriu

Další důležité součásti podnikatelského plánu
Důležitou a významnou součástí podnikatelského plánu je marketingový, organizační a finanční plán. Marketingový plán dává odpověď na otázky, jakým způsobem budou výrobky či služby oceňovány, propagovány a prodávány. Jeho součástí je určení takových způsobů a metod propagace, aby co největší počet potenciálních zákazníků nebo klientů dostal maximální množství informací o novém podniku a jeho produktech. Zároveň je v marketingovém plánu třeba stanovit odbytovou strategii – cenovou, distribuční, výrobkovou politiku atp.

Základem organizačního plánu je stanovení vnitřní organizační struktury podniku a struktury řízení s popisem pravomocí a odpovědností jednotlivých vedoucích zaměstnanců. Neméně důležitý je i finanční plán, který má zpravidla podobu rozvahy a výsledovky na několik let dopředu.

Ani sebekvalitnější podnikatelský plán nemusí automaticky zaručit úspěch v podnikání. Přesto právě tento dokument shrnující podstatné informace o podniku, jeho prostředí, budoucích aktivitách nebo krátkodobých a dlouhodobých cílech může být základním předpokladem úspěšného zahájení a následného provozování podnikatelských aktivit.

Takže pokud jste pevně rozhodnutí začít podnikat, nezapomeňte si vše naplánovat, spousta zajímavých podnikatelských záměrů skončila dříve, než začala jen díky tomu, že nebyl zpracovaný podnikatelský plán.

Stát za vás platí pojištění po celou dobu školní docházky. Ta ale nekončí dnem absolvování závěrečné zkoušky. Po ukončení studia na střední nebo vyšší odborné škole máte nárok na poslední prázdniny a pojistné je vám placeno až do konce srpna. Pokud studium přerušíte, jste povinni hradit pojistné sami, a musíte se proto nahlásit ve vaší pojišťovně.

Po absolvování VŠ za vás platí stát pojištění ještě měsíc následující po vykonání závěrečné zkoušky, pokud nenastoupíte do zaměstnání nebo se nezaregistrujete na pracovním úřadě. V takovém případě za vás odvádí zdravotní pojištění zaměstnavatel, v případě registrace na pracovním úřadě stát. Vy sami pojišťovně nic neoznamujete.

Pokud začnete podnikat
Pojišťovně oznamujete zahájení samostatné výdělečné činnosti (jste osobou samostatně výdělečně činnou – OSVČ). Tento pojem zahrnuje práce, při kterých nejste v zaměstnaneckém poměru.  Samostatná výdělečná činnost se dělí na hlavní a vedlejší. Při vedlejší samostatné výdělečné činnosti musíte splňovat podmínku, že jste současně zaměstnáni a váš měsíční příjem dosahuje alespoň výše minimální mzdy. Při hlavní samostatné výdělečné činnosti je pro vás taková práce jediným zdrojem vašich příjmů. OSVČ platí každý měsíc pojistné minimálně 1 601 Kč.

Vaší povinností je nahlásit vaší pojišťovně ukončení školní docházky. Pak musíte platit alespoň minimální pojistné. Vypočítává se z minimální mzdy a v současné době činí 1080 Kč.

Sociální pojištění
Vedle zdravotního pojištění stát vybírá také sociální pojištění, které je použito na důchodové pojištění a také jako příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. U tohoto pojištění pro vás není, v případě že nepracujete v zaměstnaneckém poměru, ze zákona žádná oznamovací povinnost, a tedy ani žádná lhůta pro nahlášení plateb. Jste-li zaměstnáni, odvádí ho za vás zaměstnavatel, který je na rozdíl od vás povinen ohlásit platbu pojištění do 8 dnů od vašeho nástupu do zaměstnání.

Povinnost platit pojistné mají zaměstnavatelé, zaměstnanci, kteří jsou účastni nemocenského a důchodového pojištění, popř. pouze důchodového pojištění, osoby samostatně výdělečně činné a lidé, kteří se dobrovolně důchodově pojistili. Pojistné se vypočítává stanoveným procentem z vyměřovacího základu za rozhodné období. Tím je u zaměstnanců kalendářní měsíc, za který se pojistné platí. U OSVČ se jedná o kalendářní rok.

Sazby pojistného z vyměřovacího základu jsou:
- u zaměstnavatele 25%
- u zaměstnanců 6,5%
- u OSVČ 29,2%

Vyměřovacím základem zaměstnance pro odvod pojistného (tj. částkou rozhodnou pro výpočet dávek nemocenského a důchodového pojištění) je úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob. Vyměřovací základ pro odvod pojistného OSVČ je 50% rozdílu mezi příjmy a výdaji. U OSVČ se pojistné platí formou záloh na pojistné a doplatku na pojistné.

Pokud odjedete do zahraničí
Odjedete-li za prací do zahraničí, platíte zdravotní i sociální pojištění v té zemi, ve které pobýváte. To však musíte v případě zdravotního pojištění vaší pojišťovně doložit. Nejjednodušší je to v případě pracovního pobytu v zemích Evropské unie, kde platí právo občanů na volný pohyb.

S úřady to tedy není jednoduché a je dobré znát své povinnosti, které se k zdravotnímu a sociálnímu pojištění vztahují. Jinak by vás mohlo čekat v případě nemoci či později v důchodu opravdu nemilé překvapení.